Zážitky z amsterdamského finále IMYTA 2006

Páteční večer pro mnohé z nás začíná návštěvou hospůdky či jiného kulturního zařízení, avšak skupinka nadšenců ve složení Petr Brabec, Petr Taraba, Michal Dub, Kóďa Kodíček a Honza Puchýř vyráží v tuto pozdní hodinu  do Amsterdamu. Toto přes tisíc kilometrů vzdálené holandské město se již potřetí stalo pořadatelem celosvětového finále závodu IMYTA, neboli contestu (= soutěže, pozn. red.) v jízdě na in-line po ulici, na vybraných překážkách – zídkách, schodech, zábradlí apod. Letošní celosvětové finále IMYTA se konalo 22.-24. září.

Noční natřásání po německých dálnicích proběhlo bez zvláštních příhod, a tak se naše pětice rozkoukává do sobotního rána na periferii Amsterdamu. Času máme do jedné hodiny, kdy začíná první část závodů, dost, a tak vyrážíme na krátký výlet po Amsterdamu a jeho lákadlech. Krátce po poledni se pak odebíráme na  místo, které již známe z   loňska – teď zde  probíhá poslední kvalifikace (pro jezdce z Beneluxu), z níž navíc může kromě vítěze díky divokým kartám postoupit i dalších pět šťastlivců do nedělního velkého dění.

Boj o divoké karty
Po jedné se začne scházet pěkný dav nadšenců, složený ze všech národností Evropy. První spot, rovné zábradlí zakončené šikmým railem ze schodů, doplnili organizátoři o desky chránící travnatý povrch za railem a malý grinboxík, umístněný ve středu spotu. K naší smůle na tomto spotu Honza Puchýř přepálil rail a zavěšen za nohu hlavou dolů musel počkat, až mu přihlížející pomohou vymotat nohy zpod zábradlí. Natažený vaz a pochroumané koleno ukončily jeho letošní cestu.
Pokračuje se dál a přemisťujeme se o pár metrů na další lokalitu, kde čeká zábradlí z patnácti schodů. Kvalifikace nabírá na obrátkách a k lidem z Beneluxu se přidávají jak profíci, tak i amatéři z celého světa, kteří chtějí upoutat hlavního organizátora Johna Julia a získat od něj jedno z pěti triček Vaio, což by znamenalo postup do zítřejšího finále.
Sobotní kvalifikaci ukončuje poslední spot – dvojitě zalomené zábradlí, jehož náročnost mnoho jezdců odrazuje. Avšak první, kdo tento rail sjede, dostane jednu z divokých karet.
Kdo se dnes nekvalifikuje, v neděli už jezdit nebude. Finále se totiž zúčastní pouze vítězové národních kvalifikací svých zemí pět profesionálů a pět vlastníků divokých karet.
Večerní sobotní program probíhá v místním bazénu, kde je uspořádán jednoduchý contest s neočekáváným finálovým vyvrcholením; nejde v něm o triky, ale o to, co nejdéle se udržet na bruslích a zároveň co nejvíc ostatních složit na zem.

 A je to tu! IMYTA 2006 začíná!
První spot, nízká zídka 15 m dlouhá, je úvodní kolbiště bruslařů z celého světa. Rozlosování skupin po pěti a jde se na to.
Jarda Mrštný, již jediný zástupce ČR postupuje v nabité konkurenci s odřenýma ušima do dalšího dění. Druhý spot, zábradlí z 15 schodů je nebezpečné svou zídkou u konce schodiště, avšak jezdci tento stav naprosto ignorují a předvádějí ďábelské variace všemožných triků. Již zde se profilují nejlepší jezdci. Rotace do grindů, nájezdy pozadu a další krkolomnosti – to, co je k vidění, je nezapomenutelné a hlavně nepopsatelné. Atmosféra naprosto úžasná a kvalita ježdění na nejvyšší úrovni.

Finálový spot
Nás může velice těšit, že Jára postupuje do posledního kola a dostává se mezi šest nejlepších z celého světa. Finálový spot je velmi náročný, 6 m dlouhé zábradlí padající do čtyřmetrové hloubky. Vybraní jezdci ale předvádějí své triky jako na běžícím pásu a nelekají se vůbec ničeho. Američan Brian Shima společne s Járou Mrštným zkoušejí pokořit toto převýšení točkou o 540°, ale z mnoha pokusů bylo jen málo úspěšných.